Světový pohár v biatlonu měl tento týden na programu poslední zastávku v Presque Isle ve Spojených státech amerických před očekávaným vrcholem sezóny, mistrovstvím světa v norském Oslu. Čeští biatlonisté byli opět velmi vidět a fanouškům připravili nejedno příjemné překvapení.
V zámořském Presque Isle byly na programy sprinty, stíhačky a štafety mužů a žen. Na celkové atmosféře se však podepsala jak únava závodníků z přeletu z vysokohorského kanadského Canmore, tak i nedostatečné parametry areálu na pořádání tak rozsáhlé akce jako je Světový pohár v biatlonu. „Lidé jsou ochotní, vstřícní, starají se, ale zázemí pro Světový pohár tu prostě nemají. Žádný takový areál v Evropě by nikdy závod podobného kalibru nedostal,“ vyjádřil své pocity pro web Biatlon.cz trenér ženské části reprezentace Zdeněk Vítek.
Výrazným oslabením pro mužskou část bylo onemocnění Ondřeje Moravce, který nejenže nemohl kvůli vysokým horečkám nastoupit do individuálních závodů, ale jelikož muži do zámoří odcestovali jen ve čtyřech, nemohli se tedy účastnit ani sobotního štafetového závodu. „Ondra měl teplotu přes 38°C, museli jsme přes organizátory povolat amerického doktora, aby nám pomohl s léčbou,“ komentoval situaci kolem Ondřeje Moravce v pátek trenér Marek Lejsek a dále dodal: „Stoprocentně tak do štafet nenastoupíme. Zdraví je pro nás vždy na prvním místě. Potřebujeme, aby se Ondra dal do kupy a zvládl cestu domů.“ Zdraví českých reprezentantů je důležité především směrem k blížícímu se mistrovství světa, které začíná 3. března v norském Holmenkollenu.
Za mužskou část reprezentace tedy přejal odpovědnost celkově šestadvacátý Michal Šlesingr, který ve sprintu doběhl na 14. pozici a v pátečním stíhacím závodě své umístění vylepšil až na 6. příčku, což je zatím po třetím místě z Ruhpoldingu jeho druhý nejlepší výsledek letošní kariéry. „Opravdu mě to hodně těší. Střelnice nebyla vůbec jednoduchá. Na první položce mě to trochu sfouklo, druhou jsem zvládl. Šesté místo je super,“ s potěšením komentuje své představení Michal Šlesingr. Místa do první třicítky si ve sprintu i ve stíhačce zajistil i Michal Krčmář. „Pravidelně bodovat, to bylo před sezónou moje přání i můj plán. Jsem rád, že ho dokážu opravdu i realizovat,“ řekl závodník pro Biatlon.cz.
Tři dny a tři vítězství Gabriely Soukalové
více v článku...
Mnohem lépe se však s nehostinnými podmínkami v malém americkém městečku v Maine a s teplotami kolem -20°C vyrovnala ženská část reprezentace. „Atmosférou, tratěmi, zázemím, tím vším jsem se vrátila do juniorských let a do IBU Cupu. To pro mě byly krásné roky, na které často a ráda vzpomínám. Nemohu si ale pomoct, Světový pohár sem do Presque Isle vůbec nepatří. Celou soutěž to podle mého názoru degraduje. Vůbec nerozumím tomu, proč sem IBU organizaci svěřila,“ vyjádřila se o situaci v Presque Isle v rozhovoru pro Biatlon.cz vedoucí žena Světového poháru Gabriela Soukalová. Poté si za pomoci realizačního týmu a masérky Petry Sedláčkové nezapomněla vzít běžky, hůlky, flintu a číslo a s přehledem ovládla oba individuální závody žen, které byly v rámci 8. kola na programu.
Pro uspokojení diváků a nervozitu trenérů do svého představení opět začlenila již téměř tradiční eskamotérský kousek, když ve stíhacím závodě vyrazila o nějakou tu chvilku dříve, za což mohla být diskvalifikována. „Na startu jsem se trochu zapovídala. Pak jsem zjistila, že nemám rezervní náboje, ale to už mi do startu zbývaly snad jen nějaké čtyři vteřiny,“ popsala po závodě, co se na startu vlastně přihodilo. Diskvalifikována nebyla, náhradní náboje třeba také nebyly a Gabriela Soukalová si po prvenství ve sprintu dojela i pro vítězství ve stíhacím závodě. Druhá se s více jak 30. sekundovou ztrátou umístila Finka Kaisa Makarainen, třetí skončila Francouzka Marie Dorin Habert.
Stíhací závod se povedl i další české reprezentantce na startu. Veronika Vítková dokázala setřepat strach ze střelby vleže, který ji provází velkou část sezóny a se třemi trestnými koly si doběhla pro krásné 6. místo. „Na přípravě před světovým šampionátem, musím na ležce ještě hodně zapracovat, ale jsem ráda, že už z ní nemám strach.“
Štafeta aneb zlatá česká děvčata
Z pohledu českého fanouška asi nejdramatičtějším, ale zato nejkrásnějším závodem byl z neděle na sobotu přesunutý štafetový závod žen. České kvarteto ve složení Eva Puskarčíková, Lucie Charvátová, Gabriela Soukalová a Veronika Vítková si po krásném týmovém výkonu doběhlo pro zlatou medaili a zároveň si podle slov šéftrenéra Ondřeje Rybáře zajistilo účast na mistrovství světa.
Eva Puskarčíková na prvním úseku jako již tradičně rozběhla štafetu dobře. Předvedla přesnou střelbu podpořenou kvalitním během a předávala na 4. pozici. Lucie Charvátová se v sezóně trápí se střelbou ve stoje. Stejně jako v Anterselvě se nevyvarovala trestnému kolu a ačkoliv měla velmi dobrý běžecký čas, přivezla Gabriele Soukalové manko téměř 50 sekund. Gabriela Soukalová však ztrátu smazala již během prvního běžeckého kola a dále už jen zvyšovala náskok. Veronika Vítková i přes závěrečný tlak na poslední stojce náskok udržela a v cílové rovince si stačila i vítězně plácnout s trenérem Zdeňkem Vítkem.
Prej „Zorro mstitelky“ 😂 No krása… #HolkyDěkujem pic.twitter.com/s6mXAw1EOr
— fanoušek biatlonu (@biatlonfan) 13. Únor 2016
Ačkoliv týmy Francie, Německa, Ruska či Norska nechaly nejlepší závodnice odpočívat, česká děvčata ukázala, že jsou konkurencí se kterou je třeba počítat. V celkovém hodnocení disciplíny jim patří třetí místo s pouhým jednobodovým odstupem za druhou Itálii a čtyřbodovou ztrátou za vedoucí Ukrajinou. K obhajobě křišťálového glóbu z loňského roku, tak mají Češky poslední příležitost právě na nadcházejícím mistrovství světa v Norsku, které se uskuteční od 3. do 13. března.
