Učení ovlivňuje řada různých faktorů a u každého dítěte může probíhat jinak. Pomalejší osvojování učiva může souviset například s jeho nepochopením, vyšší náročností, nedostatkem opakování, obavami, opakovanými neúspěchy nebo negativním hodnocením ze strany okolí. Svou roli může hrát také nízké sebevědomí a nedostatek sebedůvěry. Tyto potíže se pak mohou promítat nejen do školních výsledků, ale i do dalších oblastí života dítěte.
Pokud dítě látce nerozumí, jen těžko se ji naučí
Pokud člověk něčemu nerozumí, může mu to výrazně ztížit další učení. Nejasné přitom nemusí být jen samotné slovo, ale také symbol, písmeno, znaménko nebo jiný znak. Každý se někdy dostal do situace, kdy něčemu přestal rozumět a ztratil se v dalším výkladu.
Takový pocit známe i z běžného života. Člověk něco čte nebo poslouchá a najednou nedokáže navázat na předchozí informace. Může být nejistý, unavený, ztrácet pozornost nebo začít dělat chyby.
U dětí se podobné situace při problémech s učením objevují velmi často. O to důležitější je dát jim prostor ptát se a nejasnosti průběžně vysvětlovat. Přirozená zvídavost je pro učení zásadní a dítě by nemělo mít pocit, že se za otázky musí stydět.
Strach z neúspěchu
Pokud se u dítěte postupně hromadí nepochopené učivo, může mít pocit, že už nestíhá a nezvládá požadavky školy. Začne dělat více chyb a postupně se mohou objevit obavy ze selhání, neúspěchu, posměchu okolí nebo nevhodných poznámek.
Pocity úzkosti a strachu pak mohou snižovat zájem o učení a ztěžovat osvojování nových informací i rozvoj dovedností. Dítě se více soustředí na to, co neumí a co se mu nedaří, místo aby vnímalo vlastní pokrok. Některé děti se v takové situaci stáhnou do sebe a jsou nešťastné, jiné naopak reagují vzdorem a začnou se vymezovat vůči škole, učitelům, spolužákům nebo rodičům.
Tlak rodičů
Rodiče se přirozeně snaží dítěti s učením pomoci a jeho potíže postupně napravit. Někdy se jim to daří dobře, jindy si ale nemusí vědět rady a zvolí způsob, který na dítě vytváří ještě větší tlak. Mohou mu slibovat odměny za učení, trestat ho za špatné výsledky nebo ho ve snaze motivovat porovnávat se sourozenci, spolužáky či kamarády.
Takový přístup ale může vést k další demotivaci, obavám ze selhání a pocitu, že dítě není dost dobré. Pokud je navíc neustále upozorňováno hlavně na chyby a na to, co se mu nedaří, začne se více soustředit na to, aby nechybovalo. Právě tento tlak pak může způsobit, že začne dělat chyby i v oblastech, které dříve zvládalo bez problémů.
Více informací ze světa vzdělávání najdete na www.basic.cz.
