Jestřábí oko: technologie, která navždy změnila tenis

Dnes už je to běžná věc. Když hráč nesouhlasí s výrokem rozhodčích, tak mu stačí jen zvednout ruku a zahlásit „Challenge!“. Ovšem před patnácti lety v takovou revoluci doufali jen ti největší tenisoví snílci. Málokdo však ví, jak tzv. jestřábí oko funguje, a tak jsme pro vás připravili článek, kde se dozvíte, jak celý proces dokazování funguje.

Tenis se při využívání jestřábího oka inspiroval u kriketu, kde tato technologie funguje už od roku 2001. Tenisový svět se tehdy rozdělil na dva tábory. Většina byla pro zavedení tohoto systému, ale našli se i tací, kteří jej zavrhovali. Jedním z největších odpůrců té doby byl Rus Marat Safin, který se bál, že zápas nebude plynulý a tenisu výrazně ubere na kráse. Nicméně vše se povedlo dotáhnout do zdárného konce, a tak jsme mohli v roce 2006 na Hopman Cupu sledovat historicky první výzvu, kterou si vzala Američanka Jamea Jacksonová. 

Zavedení celého systému není levnou záležitostí, proto jej najdeme pouze na prestižních turnajích. Zpočátku stála instalace deseti kamer, které jsou potřeba na jeden kurt, aby snímaly a vytvářely obraz, až sto tisíc dolarů. Dnes už je technologie levnější, a tak je i hojněji využívána, než ve svých začátcích.

Jak to vlastně funguje?


Systém deseti synchronizovaných kamer zaznamenává dráhu úderu z několika úhlů, kterou vyhodnotí a následně sestaví trojrozměrný obraz. Při dopadu míčku software bere nejprve v potaz kameru ze shora a až poté ty boční, která obraz plně dokreslí. Vygeneruje se tak animace trajektorie míčku, která je potom ukázána na obrazovce v reálném čase. Systém obsluhuje skupina lidí, která při každé sporné situaci ihned technologii spustí, aby při případném protestu byla prodleva, co možná nejkratší.

Každý hráč smí jestřábí oko využít třikrát za set. Pokud bude mít pravdu, tak mu počet možností zůstává, v případě opaku o jeden pokus přijde. V případě, že sada dospěje až do tie-breaku, každému hráči se jedna možnost ještě přidá.

Je jestřábí oko opravdu spolehlivé?

Většinou ano, ale nemusí tomu být vždycky tak. Podle tvůrců systém pracuje se spolehlivostí 99 procent a s možnou odchylkou 3,6 milimetru. Splňuje tak požadavek mezinárodní tenisové federace, jejíž podmínkou byla technologie s přesností do pěti milimetrů. Byly však zaznamenány i případy, kdy systém situaci vyhodnotil chybně nebo v zápase Rogera Federera s Tomášem Berdychem vůbec nefungoval kvůli nedostatečnému osvětlení.

V roce 2007 došlo ve wimbledonském finále mezi Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem ke sporné situaci, kdy si španělský tenista vzal jestřábí oko, které mu dalo za pravdu, ovšem z opakovaných záznamů a následných rozborů se ukázalo, že měl bod připadnout naopak jeho soupeři. Tento moment rozpoutal velké debaty o spolehlivosti systému. Autor technologie, Paul Hawkins, se bránil tím, že televizní záběry vyhodnocovaly pouze statické obrazy při dopadu míčku a nepočítaly se sklouznutím po trávě. 

Jestřábí oko a antuka

Jedině na antuce se jestřábí oko nevyužívá, a to ani na pařížském grandslamu Rolan Garros. Míček totiž na tomto povrchu zanechává svou stopu, a tak se místo „challenge“ využívá kontroly umpirového rozhodčího. Ani zde však není nouze o sporné situace. Stopa například nemusí být úplná, nebo naopak je zvětšená oproti skutečnému odrazu. Často rozhodují milimetry, a tak rozhodčí musí dát pouze na svůj pocit. Hlavním problémem, který brání zavedení systému, je samotný povrch. Antuka je nestálá, a tak by se jestřábí oko muselo po každém zápase znovu kalibrovat, což by zabralo minimálně 30 minut. O tom, že povrch má na tento systém značný vliv, svědčí i fakt, že před Wimbledonem se nastavuje už týden před turnajem a musí se počítat například i s růstem trávy. 

Na dvou kurtech v Paříži jestřábí oko sice nainstalované je, ale využívá se jen pro televizní přenosy. Podle Petera Irwina, ředitele systému, jej není možné používat k oficiálním rozhodnutím.

I nyní má jestřábí oko své odpůrce. Mírně kritický je k němu i Roger Federer, který dříve uvažoval o tom, že ho při zápasech nebude využívat. Vadilo mu, že kvůli jestřábímu oku zápas přišel o značnou dávku emocí. Vzpomeňme si třeba na legendárního Johna McEnroea, který se vztekle hádal s rozhodčími o to, jestli míč byl dobrý, nebo ne.

Je možné, že se vzrůstajícím pokrokem budou tenisové zápasy zcela bez čárových rozhodčích. Je to ovšem správná cesta?



Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *